SARS-CoV-2 byl označen za původce respiračních infekcí různé závažnosti. Aby bylo možné pokrýt celé spektrum různých průběhů nemoci, začal se používat termín koronavirové onemocnění 19 (COVID-19). Závažnější infekce plic jsou také označovány jako „závažná specifická nakažlivá pneumonie“ (SSCP) [1].

Mezi nejčastější příznaky, jež se projevují u 60 až 100 % pacientů s COVID-19, patří horečka nad 39 °C, únava a suchý kašel [2] [3] [4]. Mezi méně časté příznaky patří dušnost, vlhký kašel, hemoptýza, bolest svalů, bolest hlavy, bolest v krku a rýma. Příležitostně byla pozorována také bolest na hrudi, bolest břicha, nevolnost, zvracení a průjem. Je zajímavé, že přibližně 1 z 10 pacientů [2] Nedávno byly jako symptomy popsány také ztráta chuti a čichu. trpí zmateností. Zatímco mírné infekce mohou samovolně vymizet během několika dnů [5], onemocnění se může vyvinout během týdne nebo delšího časového období a může způsobit závažné onemocnění se syndromem akutní dechové tísně a nakonec i septický šok. Stav těchto pacientů se rychle zhoršuje a hrozí jim vysoké riziko úmrtí v důsledku selhání více orgánů.

Diagnostické zobrazovací metody pravděpodobně prokáží zánětlivé změny v dolních cestách dýchacích a povedou k diagnóze pneumonie, přičemž velmi časté jsou bilaterální nálezy [3] [4]. U pacientů dochází často k pozorování vysoké denzity mléčného skla. COVID-19 se naopak neprojevuje plicní kavitací, zvětšením plicních uzlin, pleurálními výpotky a lymfadenopatií [6]. Je třeba poznamenat, že absence patologických nálezů na snímcích hrudníku nevylučuje infekci SARS-CoV-2. Neutrofie a lymfopenie byly zjištěny u přibližně třetiny pacientů s COVID-19 [2] [4].

WHO a americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnila přesná kritéria týkající se testování na přítomnost COVID-19. Tato kritéria se mírně liší a mohou se měnit s přibývajícími informacemi ohledně výskytu SARS-CoV-2 mimo čínskou provincii Chu-pej a možné trasy přenosu [7] [8]. Kromě toho připravila WHO prozatímní pokyny pro laboratorní diagnostiku infekcí 2019-nCoV a poskytuje seznam institucí, které lze za tímto účelem kontaktovat [9]. Tyto instituce vyvinuly řadu testů genové amplifikace, konkrétně protokoly real-time RT-PCR, k potvrzení přítomnosti 2019-nCoV ve vzorcích získaných z dýchacích cest [10] [11]. Mohou být použity nazofaryngeální a orofaryngeální výtěry, hlen, endotracheální aspirát nebo bronchoalveolární laváž. Dosud nebyla vydána žádná doporučení týkající se upřednostňování vzorků odebraných z horních nebo dolních cest dýchacích pro detekci virů v případě mírných příznaků, ačkoliv u vážného a postupujícího průběhu nemoci je doporučováno využívat vzorky odebrané z dolních cest dýchacích.

Kromě toho lze od pacientů s podezřením na nákazu virem SARS-CoV-2 získat párové vzorky séra [9]. Tyto vzorky by měly být odebírány během prvního týdne nemoci a o 2 až 3 týdny později, a jakmile budou k dispozici sérologické testy, mohou umožnit spolehlivější diagnostiku mírných infekcí.

Je třeba poznamenat, že testování na SARS-CoV-2 by mělo být prováděno bez ohledu na to, zda je nalezen tradiční respirační patogen. O prevalenci koinfekcí mezi pacienty COVID-19 je známo jen málo a přítomnost dalších patogenů nevylučuje infekci SARS-CoV-2 [9].

Všechny podezřelé i potvrzené případy musejí být neprodleně nahlášeny příslušným orgánům veřejného zdraví. Totéž platí v případě neočekávaných výsledků. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že všechny dosud zveřejněné zkušební protokoly jsou neustále ověřovány.

V současné době není k dispozici žádná konkrétní léčba proti původci. Pacientům s COVID-19 byla podána antivirotika, jako je oseltamivir, ganciclovir, lopinavir a ritonavir, intravenózně i perorálně [2], ale údaje o účinnosti těchto opatření zatím nejsou k dispozici. Zkušenosti z předchozích epidemií respiračních onemocnění vyvolaných koronaviry jsou poněkud pesimistické: k léčbě závažného akutního respiračního syndromu (SARS) a blízkovýchodního respiračního syndromu (MERS) [4] nebyly nalezeny žádné antivirové přípravky.

Přesto se pacientům ulevuje díky pečlivé podpůrné péči a léčbě komorbidity [2] [4]:

• Ke zlepšení funkce plic se nejčastěji používá kyslíková terapie; nezbytná může být mechanická ventilace a mimotělní membránová oxygenace.
• K prevenci a léčbě koinfekcí se podávají širokospektrální antibiotika a případně antimykotika.
• Byly aplikovány také kortikosteroidy. Mohou redukovat plicní zánět a bránit respiračnímu selhání, ale ovlivňují také mnoho dalších fyziologických a patologických procesů.
• Kromě toho vyžaduje naléhavou pozornost a cílená opatření jakékoliv zhoršení funkce orgánů, jako je akutní poškození ledvin.

Dosavadní klinické a epidemiologické údaje naznačují vyšší riziko závažného onemocnění u starších osob, zejména u osob trpících komorbiditami [4]. Míra úmrtnosti SSCP se v současné době odhaduje na 2 až 5 % [1], ale celkový podíl SSCP na COVID-19 je stále třeba určit.

Pokud jde o individuální prognózu pacienta, Chen et al. uvádí, že charakteristiky pacientů s negativními výsledky byly v souladu se skóre MuLBSTA, modelu včasného varování pro předpovídání úmrtnosti na virovou pneumonii [2]. Tento model bere v úvahu přítomnost multilobulárních infiltrátů, nízkého počtu lymfocytů, bakteriálních koinfekcí, osobní anamnézy kouření, hypertenze a pokročilého věku jako nepříznivé prognostické faktory [12].

Lu a kolegové si uvědomili hloubkovou charakteristiku SARS-CoV-2 a poskytli úplnou genomovou sekvenci patogenu [13]. Podle jejich fylogenetických analýz patří SARS-CoV-2 do rodu betacoronavirů a podrodu sarbecovirů. Dalším dobře známým sarbecovirem je SARS-CoV, který vyvolal pandemii SARS v letech 2002 až 2004. Vzhledem k jejich vzájemnému relativně úzkému vztahu byl SARS-CoV-2 navržen studijní skupinou pro koronaviry při Mezinárodním výboru pro klasifikaci virů jako vhodné pojmenování patogenu způsobujícího COVID-19 [14].

Zajímavé je zjištění, že SARS-CoV-2 je těsněji spjat se dvěma koronaviry podobnými SARS, jejichž průvodci jsou netopýři, než s původci SARS [13]. Mluvíme tedy o zoonotickém onemocnění? Onemocnění COVID-19 bylo sice popsáno jako potenciální zoonóza [1], ale italsko-brazilská studie o vývoji viru naznačuje existenci přechodného přenašeče: Benvenuto et al. navrhli, že virus byl původně přítomen u netopýrů, ale před nakažením lidí byl přenesen na jiný, dosud neznámý živočišný druh [15]. Přechodným hostitelem, jenž napomohl rozšíření viru u lidí, mohlo být pravděpodobně zvíře prodávané na trhu s mořskými plody v čínském Wu-chanu [13]. Lze pozorovat paralely s předchozími epidemiemi koronaviru, konkrétně s výše uvedenou pandemií SARS a epidemií koronaviru MERS, který se poprvé objevil v roce 2012. Netopýři byli identifikováni jako přirozený rezervoár jak pro SARS-CoV, tak pro MERS-CoV, zatímco další zvířata, oviječ maskovaný a velbloud jednohrbý, posloužila jako přechodní hostitelé [16] [17].

Zatímco SARS-CoV-2 se objevil v čínské metropoli Wu-chan, cestující osoby rychle roznesli virus po celé zemi i za její hranice, čímž spustili sekundární přenosové řetězce v širší zeměpisné oblasti. 13. ledna 2020 potvrdily thajské orgány první případ mimo Čínu.

Současný počet nakažených na celém světě je podle zprávy dne 17. března 2022 zveřejněné Světovou zdravotnickou organizací 460 280 168 [18].

Postižení pacienti musí být okamžitě identifikováni, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. K řešení této situace a ke snížení rizika pro veřejné zdraví, které SARS-CoV-2 představuje, je zapotřebí koordinovaná mezinárodní snaha, a proto WHO 11. března 2020 prohlásila šíření koronaviru za pandemii.

K přenosu dochází z člověka na člověku, prostřednictvím kapének nebo fyzickým kontaktem mezi dvěma jednotlivci [1]. V šíření COVID-19 mohou hrát roli také fomity [18]. Inkubační doba může činit pouhé dva dny, ale i déle než dva týdny a před projevem příznaků je nutné zvážit možnost přenosu viru na ostatní. I když byla v Německu hlášena infekce způsobená asymptomatickým kontaktem, původní závěry popřela aktuální případová studie na základě nových informací [5]. K dnešnímu dni tedy neexistuje důkaz, že by pacienti byli nakažliví před projevením jakýchkoliv symptomů. Není také známo, jak dlouho se virus může šířit prostřednictvím již vyléčeného pacienta.

Aby se zabránilo šíření COVID-19, platí základní zásady snížení rizika nákazy a přenosu akutních infekcí dýchacích cest. Mezi tyto zásady patří pravidelné mytí rukou mýdlem, zejména po přímém kontaktu s nemocnými lidmi nebo pobytu v jejich okolí, a zamezení úzkého kontaktu s těmi, již vykazují příznaky respiračního onemocnění. Na druhé straně se lidé trpící respiračními příznaky vybízejí k tomu, aby si udržovali odstup, zakrývali si ústa při kašlání a kýchání a dbali na řádnou osobní hygienu. V případě horečky, kašle a možné expozice SARS-CoV-2 je třeba vyhledat včas lékařskou pomoc. Nechráněný kontakt s hospodářskými a volně žijícími zvířaty by měl být obecně minimalizován. Ve zdravotnických zařízeních by mělo být zajištěno přísné dodržování postupů prevence a kontroly infekcí a v případě potřeby by měly být tyto procedury zpřísněny.

Ve větším měřítku lze přijmout různá opatření ke snížení pravděpodobnosti výskytu patogenu. Trhy s živými zvířaty, jako je například trh s mořskými plody ve Wu-chanu, poskytují ideální živnou půdu pro nové infekční choroby: lidé a zvířata jsou v úzkém kontaktu a probíhá rozsáhlá výměna genetického materiálu mezi viry přenášenými různými živočišnými druhy. Tyto podmínky do značné míry zvyšují pravděpodobnost infekce člověka a případného přenosu z člověka na člověka, což jsou dva předpoklady pro pandemii. Proto jsou tyto trhy se zvířaty již po mnoho let podrobovány tvrdé, ale odůvodněné kritice. Celou problematiku zhoršuje fakt, že na těchto trzích probíhá nedovolený obchod s volně žijícími a mnohdy ohroženými zvířaty.

COVID-19 je rozvíjející se infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Tento patogen byl poprvé identifikován v čínské provincii Chu-pej a bylo prokázáno, že pochází z trhu s živými zvířaty ve městě Wu-chan. Světová zdravotnická organizace vyhodnotila současnou situaci jako pandemii.

V současné době nejsou proti COVID-19 k dispozici žádné vakcíny. Vědci z různých zemích pracují intenzivně na zmírnění situace, očekává se však, že vakcíny by mohly být dostupné nejdříve za rok. To zvyšuje důležitost důkladných opatření pro včasné odhalení COVID-19, izolaci a léčbu pacientů, trasování kontaktů a propagaci sociálně distancujících opatření úměrných riziku.

Po zveřejnění informací o 2019-nCoV, novém koronaviru způsobujícím mírné až těžké respirační infekce v Číně a mnoha dalších zemích po celém světě, došlo k velkému rozruchu. Doporučují se preventivní opatření, jako je zamezení úzkého kontaktu s kýmkoliv, kdo projevuje příznaky respiračního onemocnění, vyhledání lékařské pomoci v případě příznaků podobných chřipce a poskytování informací zdravotníkům podle svých nejlepších znalostí.

Onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 se běžně nazývá COVID-19, což je zkratka anglického označení „coronavirus disease 19“ (koronavirové onemocnění 2019). Symptomy se obvykle projeví během 2 až 14 dnů po expozici a zahrnují horečku, únavu a kašel. U některých pacientů se také mohou vyskytnout bolesti svalů, bolest hlavy, bolest v krku nebo rýma. Zatímco mírné infekce se obvykle zlepšují během několika dnů, COVID-19 může doprovázet těžký průběh a vést k pneumonii, šoku a nakonec smrti.

Protože COVID-19 nelze klinicky odlišit od jiných příčin pneumonie, je nanejvýš důležité, aby pacienti poskytovali přesné informace o nedávných cestách, pobytech v nemocnici a úzkém kontaktu s kýmkoliv, kdo mohl být viru vystaven. Spolupráce pacienta je klíčová pro boj proti epidemii COVID-19, zkrácení doby do provedení diagnostiky a opatření zamezujících expozici ostatních. V případě podezření na COVID-19 může být pacient izolován, odpovídajícím způsobem testován a podle potřeby mu může být poskytnuta podpůrná péče.

1. Wu YC, Chen CS, Chan YJ. Overview of The 2019 Novel Coronavirus (2019-nCoV): The Pathogen of Severe Specific Contagious Pneumonia (SSCP). J Chin Med Assoc. 2020.
2. Chen N, Zhou M, Dong X, et al. Epidemiological and clinical characteristics of 99 cases of 2019 novel coronavirus pneumonia in Wuhan, China: a descriptive study. Lancet. 2020.
3. Huang C, Wang Y, Li X, et al. Clinical features of patients infected with 2019 novel coronavirus in Wuhan, China. Lancet. 2020.
4. Wang D, Hu B, Hu C, et al. Clinical Characteristics of 138 Hospitalized Patients With 2019 Novel Coronavirus-Infected Pneumonia in Wuhan, China. Jama. 2020.
5. Rothe C, Schunk M, Sothmann P, et al. Transmission of 2019-nCoV Infection from an Asymptomatic Contact in Germany. N Engl J Med. 2020.
6. Chung M, Bernheim A, Mei X, et al. CT Imaging Features of 2019 Novel Coronavirus (2019-nCoV). Radiology. 2020:200230.
7. Centers for Disease Control and Prevention. Evaluating and Reporting Persons Under Investigation (PUI). https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/hcp/clinical-criteria.html. Accessed March 12, 2020.
8. World Health Organization. Clinical management of severe acute respiratory infection when novel coronavirus (nCoV) infection is suspected. https://www.who.int/publications-detail/clinical-management-of-severe-acute-respiratory-infection-when-novel-coronavirus-(ncov)-infection-is-suspected. Accessed March 12, 2020.
9. World Health Organization. Coronavirus disease (COVID-19) technical guidance: Laboratory testing for 2019-nCoV in humans. https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/technical-guidance/laboratory-guidance. Accessed March 12, 2020.
10. Corman VM, Landt O, Kaiser M, et al. Detection of 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) by real-time RT-PCR. Euro Surveill. 2020; 25(3).
11. Centers for Disease Control and Prevention. CDC 2019-Novel Coronavirus (2019-nCoV) Real-Time RT-PCR Diagnostic Panel: Instructions for Use. 2020.
12. Guo L, Wei D, Zhang X, et al. Clinical Features Predicting Mortality Risk in Patients With Viral Pneumonia: The MuLBSTA Score. Front Microbiol. 2019; 10:2752.
13. Lu R, Zhao X, Li J, et al. Genomic characterisation and epidemiology of 2019 novel coronavirus: implications for virus origins and receptor binding. Lancet. 2020.
14. Gorbalenya AE, Baker SC, Baric RS, et al. Severe acute respiratory syndrome-related coronavirus: The species and its viruses – a statement of the Coronavirus Study Group. bioRxiv. 2020:2020.2002.2007.937862.
15. Benvenuto D, Giovannetti M, Ciccozzi A, Spoto S, Angeletti S, Ciccozzi M. The 2019-new coronavirus epidemic: evidence for virus evolution. bioRxiv. 2020:2020.2001.2024.915157.
16. Mohd HA, Al-Tawfiq JA, Memish ZA. Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus (MERS-CoV) origin and animal reservoir. Virol J. 2016; 13:87.
17. Shi Z, Hu Z. A review of studies on animal reservoirs of the SARS coronavirus. Virus Res. 2008; 133(1):74-87.
18. World Health Organization. Coronavirus Disease (COVID-19) Dashboard. https://covid19.who.int/. Accessed March 17, 2022.